Blog: Day by day
Jaro - sluníčko - kultura
Poslouchám (zrovna) svou oblíbenou Severskou od Kočkovců, na které se chystám koncem března. Jarní koncert. Osvěžím si parádní skladby z nového alba Cestou na jih, které poslouchám stále dokola a nejlépe, když nikdo není doma, to si pak můžu přehrávač pustit opravdu nahlas a hopkat po bytě. Zajímavé je, že u toho vždycky vařím. Když je ale family doma, nemám šanci. Můj hudební vkus nebude nikdy pochopen. Ale to mě netrápí. Já přeci vím, že musika,...
Na objevné plavbě
Občas si říkám, kolik lidí by se v mém písmenkování našlo, kdybych se rozhodla proměnit své skoro každodenní zápisky v monografii. Kolika lidem by mé myšlenkové pochody, hloupé závěry, aha-situace, strastiplné dopídění se pravdy, nárazy, zklamání a především domněnkování mohlo pomoci (jaj, moc dlouhý podmět na správné určení přísudku ... hloupnu a stydím se za to). Pro kolik lidí by se mé kiksy mohly stát vzorem "jak se vyhnout stejným...
Začátek semestru v bodech ... trochu se to protáhlo
kvůli mé nově objevené schizofrenní osobnosti jsem dorazila první den do školy pouze o PŮL hodiny později - zacvakla (Mona číslo dvě) za mě budík, protože JÁ to teda rozhodně nebyla, vůbec si "akt zaklapování" nepamatuju v tomto semestru mě čeká opět jen jedna zkouška, a to z historické mluvnice (fun, fun, fun ... velice sofistikovaná zábava :o) francouzština 2 je ještě mnohem nudnější než španělština 1 - člověk by netušil, že je něco...
Na vrcholu sinusoidy
Posledních několik dní jsem zcela over-excited, co se psaní týče. Nevěnuju se ničemu kreativnímu ve smyslu psaní povídek či poesie/textů k písním, jen prostě datluju o svých pocitech, názorech a zážítcích každodenního života. Došla jsem až tak daleko, že jsem oprášila svůj starý papírový deník a každý den mu věnuju aspoň tři čtyři strany. Nechápu, čím to je, že mám hlavu najednou plnou myšlenek. Respektive - celkem zajímavých myšlenek! A tak...
Hledá se podhoubí
Mou báječnou náladu mi nic nezkazí. Předevčírem jsem poprvé nosem natáhla jarní vítr. THE spring wind. Včera ráno opět a nemusím říkat, co mě oblažuje skrze otevřené okno právě v tuto chvíli. Božské ticho narušuje jen zvuk vrtačky kdesi z dáli. Ještě sice nejsou slyšet zvonivé hlásky ptáčků, ale podstatné je, že JARO je za dveřmi. Připadá mi až strašidelné, jak moc dovede počasí člověka ovlivnit. Bez slunce není život. Doslova. Sice...
